Sojové plátky, sojové kostky, sojová drť. To byly jedny z prvních výrobků, které se po revoluci objevovaly na trhu jako „náhrady masa“ . Pokud chtěl někdo začít se zdravou výživou a do guláše si udělal žvejkací sojové kostky, k snídani tuhé ovesné vločky a k obědu rozvařenou pohankovou lámanku, tak věřím, že to raději zabalil.
V obchodech běžně seženete sojovou drť, ze které se dá během chvíle uvařit třeba boloňská omáčka. Nadrcené “sojové maso” konzistencí připomíná to mleté. Já jsem si omáčku vyladila tak, že místo kyselého protlaku používám rajčata v konzervě (tentokrát krájená s bylinkami) a k tomu ještě mrkev. Omáčka tak obsahuje i dost zeleniny a zdraví prospěšný lykopen a betakaroten.
K omáčce se hodí jakékoliv těstoviny, pro obměnu někdy zkuste použít třeba bezlepkové.
Mít postavený jídelníček na takto upravené sóje by byla velká chyba. Tato forma sojového masa je vlastně polotovar připravený ze sojové mouky a s jinými sojovými výrobky, jako je třeba tempeh, se určitě nedá srovnávat. V dnešní době je na trhu mnoho jiných výrobků nahrazujících maso, nebo jinak řečeno doplňujících bílkoviny, které jsou vhodnější. Sojové sušené plátky, kostky či granuláty tedy používejte spíše výjimečně. Není tedy sojový výrobek jako sojový výrobek a i s těmi kvalitnějšími by se to nemělo přehánět. Jeden balíček sojového granulátu schovaný ve špajzu nikoho nezabije, může se někdy hodit a v případě potřeby tak během 20 minut vyzkouzlíte třeba těstoviny s touto omáčkou.
Sdílet recept myšičky na: