Igelitek ubývá, papírových tašek přibývá… Papírová taška si ale zaslouží víc, než jen odnést domů jeden nákup. Vezměte nůžky, lepidlo, fixy, barevné papíry a můžete začít.
Mám ráda, když děti tvoří. Odmalička je nechávám, i když vím, že tu spoušť pak stejně budu muset řešit já. Jakýmkoliv tvořením děti rozvíjí svoji kreativitu, představivost, objevují nové materiály, vlastnosti předmětů, cvičí motoriku….
Ne pokaždé je ale čas vytahovat vodovky a vymýšlet něco složitého. Nechat malé děti tvořit samotné zas může být někdy nebezpečné, nebo se to jednoduše nevyplatí. Já jsem šla jako pětiletá maminku požádat o velké nůžky, ta mi je dala a já si v předsíni před zrcadlem ostříhala ofinu. Bohužel našikmo …no shrnu to. Máma mi to zarovnala v horní části čela a vypadala jsem pak půl roku jako ten blbeček z filmu Blbý a blbější. Takže zvážit, kdy nůžky dávat dětem. A teď už k papírové tašce.
<img src=”http://www.varilamysicka.cz/img/maska-z-papirove-tasky-head.jpg” />
Vezmete větší papírovou tašku, nalepíte na ni třeba barevný papír, látku, alobal nebo také nic a vystřihnete otvory na oči a pusu. Pak už vznikající výtvor přenecháte dětem a ony mohou lepit, kreslit, nanášet. Hodí se tlustý fix, vlna, krepák, třpytky. Pak už jen tašku nasadíte na hlavu, krátce se potěšíte, vyfotíte a dílo předáte do Národní galerie.